Proč cíl musí využít technologické trendy?

Proč cíl musí využít technologické trendy?

Technologické trendy.

Charakteristickým rysem dnešní doby je bouřlivý technologický a informační vývoj.

Výpočetní výkon se neustále zvyšuje (Moorův zákon).

V průběhu posledních let se obraz masové automatizace a robotizace posunul od nejasných obrysů ke každodenní realitě.

 

Změna znalostí a dovedností.

V analýzách PWC severoamerických a evropských výrobních pracovních míst bylo zjištěno, že v současnosti je 48% výrobních časů primárně realizováno s využitím manuální fyzické práce.

Do roku 2030 se odhaduje, že na tuto rutinní práci bude vynaloženo pouze 35% pracovního času. Tato změna bude umožněna nastupující robotizací a automatizací.

Například do roku 2025 se předpokládá, že 10-15% pracovních míst ve třech sektorech (výroba, doprava a skladování a velkoobchod a maloobchod) bude robotizován a  automatizován. Do roku 2035 bude rozsah pracovních míst s vysokým potenciálem automatizace v těchto odvětvích v rozsahu 35-50%.

Co nám to přinese?

Robotizace a automatizace jsou jen částí nových trendů které se schovávají za pojem Průmysl 4.0. (můj článek na FIRMA40 ) Dnes skoro na každém kroku se setkáváme s drony, 3D tiskem, internetem hraček (IOT), virtuální realitou (VR), rozšířenou realitou (AR), sdílenými daty a umělou inteligenci (AI). Tyto trendy umožňují doslova neuvěřitelné možnosti pro každého z nás. Trendy rozvoje  AR a VR jsou velmi dynamické.

 

Budeme otroky robotů?

Technologie jsou dneska dostupné. Ten, kdo má připojení na internet, má dostupné různé technologie, které dříve neexistovaly a nebo byly cenově dostupné jen velkým korporacím.

V tomto směru je důležité změnit myšlení lidí. V duchu vhodně nastaveného cíle, je důležité si vždy položit otázku: Mohu procesy, činnosti, které vedou k cíli nějak automatizovat? Jak mohu využít nové technologie? Jak namotivuji lidi, aby technologie využívali a nebyli jejich otroky.

Při využívání technologií je důležité si uvědomit, že technologie musí sloužit nám a ne aby lidí byli obětí technologií.

 

Jak jsme (ne)efektivní při implementaci technologií?

Při zadávání úkolů bychom si měli uvědomit, jak efektivně technologie využít.

Velmi častým jevem ve firmách je, že když se implementuje informační systém do firmy, tak tento systém nekoresponduje s procesy ve firmě. Do informačního systému se zavede nový tok informací a nikdo neaktualizuje stávající procesy a stávající firemní směrnice.

Uvedu konkrétní příklad ze strojírenské firmy. Příklad ukazuje, jak je důležité analyzovat současný stav a pak provést kvalitní implementaci ve všech procesech. Firma postupně zaváděla informační systém. Jedním z cílů bylo zefektivnit opravu lisovacích nástrojů. Firma měla svou nástrojárnu, ve které opravovali lisovací nástroje. Při analýze jsem zjistil, že jednou z klíčových příčin zpožďování výroby a zároveň snížení nekvality je zdlouhavá oprava lisovacích nástrojů.

Ve firmě v podstatě probíhal boj mezi výrobou a nástrojárnou. Výroba kritizovala nástrojárnu, že dlouho trvá oprava. Nástrojárna tvrdila, že oni to opravují rychle. Že problém je v tom, že výroba dodává pozdě informace o požadavky na opravu. Při analýze (týmovém workshopu) jsme zjistili, že kořenová příčina problému je v informačním toku.

Před zavedením IS firma využívala pro hlášení požadavků na opravu systém „papírových hlášenek“ a měla k tomu procesu podle ISO norem podnikovou směrnici. V reálu proces probíhal následovně.

Když dělník zjistil, že je na stroji problém, zavolal mistra a společně vypsali hlášenku na opravu. Dělník se seřizovačem pak demontoval poškozený nástroj a zajistili přesun do nástrojárny. Mistr do hlášenky specifikoval požadavky na pravu a předal hlášenku firemní poštou do nástrojárny. Mezi fyzickým předáním nástroje a dokumenty byly většinou velké časové skluzy (i několik dnů).

V nástrojárně, když měli poškozený nástroj a a vyplněnou „hlášenku“, tak naplánovali opravu do svého časového harmonogramu. Když byl nástroj opraven, poslali tento opravený nástroj do výroby. A mistrovi poslali zpět interní poštou protokol o provedené opravě.

Mezi fyzickým předáním nástroje a dokumenty opět byly většinou časové skluzy (i několik dnů).

Zavedení IS mělo celý systém administrativně zjednodušit a odstranit časové prodlevy mezi fyzickým předání nástroje a dokumentace (hlášenka poruchy, protokol o provedené opravě).

Po zavedení IS došlo k zjednodušení procesů v tom, že hlášenka a protokol o opravě se vypsaly na počítači. Oběh dokladů probíhal po počítačové síti v IS.

Když došlo k poruše na nástroji, tak dělník zapsal poruchu do elektronického formuláře a v nástrojárně ihned věděli, že je porucha na konkrétním nástroji a věděli, že kdy jim výroba tento nástroj doručí.

Ale proces opravy se nezkrátil. Nýbrž se prodloužil. Jak je to možné?

Analýzou celého procesu jsme zjistili, že příčina byla v tom,  že přestože komunikace probíhala v IS, tak nikdo nezměnil firemní směrnice a nikdo nezrušil původní papírové dokumenty. Nástrojárna  se řídila podle zajetých zvyklostí. Takže v nástrojárně pořád čekali až jim firemní poštou dojde papírová „hlášenka poruchy”. Mistr ve výrobě těmto “papírům” nedával prioritu, protože věděl, že je to zadáno v IS a myslel si, že nástrojárna už pracuje na opravě podle informací v IS. Ale to byl omyl. Mistr nástrojárny čekal podle zvyku (firemní směrnice) na ten „papír“ – na papírovou hlášenku poruchy.

Na základě rozboru této situace, byla změněna podniková směrnice, byly zrušeny „papírové dokumenty“, byly změněny popisy práce, byly vytvořeny nové instrukce pro řešení interních oprav. Byl zmapován celý nový proces a na základě tohoto procesu byly nastaveny nové cíle pro útvar výroby a pro útvar nástrojárny. Nově nastavené KPI byly vizualizovány a pravidelně hodnocené na poradách vedení. Výsledkem opatření bylo zkrácení doby oprav o 76%!!!

Tento příběh ukazuje, jak důležité je věnovat se technologickým aspektům cílů v kontextu všech procesů.

 

Průmysl 4.0 – příležitost nebo bublina?

Byl jsem při startu projektu Firma 4.0, ve kterém chceme ukázat nejen technologické trendy Průmylu 4.0, ale zejména hledat cesty pro smysluplné využít nekonečného potenciálu lidí.

Seriál aktivit k podpoře Průmyslu 4.0 začal  “velkým třeskem”, kde jsem moderoval závěrečnou diskusi. Z konferencí je vidět, že České firmy jsou konkurenceschopny a jsou schopny investovat do inovativních trendů. Například firmy AWEX a KOMA MODULAR prezentovali nasazení iPadů a iBeam do řízení výroby. Díky iPadům se stává řízení “bezpapírové”. Dokážete si představit, že operátor nespustí stroj, pokud se nepřihlásí přes iPad? Systém mu neumožní pracovat, pokud nemá potřebnou kvalifikaci a školení.

A jak se s tím sžili lidé? No jasně, že ze začátku k takovým “novým” řešením měli odpor. Ale, když zvolíte lidský přístup pro implementaci, tak i ti největší odpůrci si nakonec iPad zamilují. Stačí dát do iPadu přihlašování do jídelny. 🙂 A prázdný žaludek udělá své. 🙂

 

Technologie pro všechny.

Technologický pokrok je dnes dostupný nejen gigantům, ale i freelancerům.

Skvělou inspirací pro produktivní podnikání  jsou principy z knihy Tima Ferise Čtyřhodinový pracovní týden.

Uvedu to opět na příkladu. Na mé “byznys snídani” ZASTAVME SE  mě oslovil jeden z pravidelných účastníků. Nadchl ho náš systém registrace a komunikace před a po ZASTAVME SE. Myslel si , že je to velmi náročné na technologie i na lidi. Připravoval třídenní konferenci asi pro 300 lidí. A měl obavy, jak to administrativně zvládne. Nebylo mu jasné, jak udělat objednávku, jak vystavit fakturu. V té době neměl ani svůj web. Chtěl na organizaci konference najmout brigádnice, případně se ptal, jestli mu to udělá můj tým. Celkem hořel i termín. Konference měla být za 6 týdnů. Uklidnil jsem ho a nabídl jsem mu můj tým on-line nástrojů. Během týdne jsme vytvořili web na MIOWEBU, nastavili jsme e-mailovou komunikaci ve SMARTEMALINGU, vytvořili objednávkové formuláře ve FAPI (které samo vystavovalo faktury). Konference se uskutečnila v termínu a účastníci byli nadšení, jak bylo vše administrativně skvělé zorganizované.

Jak byste to řešili vy?

 

Od znalosti k dovednostem!!!

Tento příběh mimo jiné ukazuje posun naší společnosti od znalostí k dovednostem. Dneska nemusíme být účetní, abychom vystavili fakturu. Systém ji vystaví správně za nás, a my nemusíme mít znalosti účetnictví.

Tyto trendy se objevují i v dalších oborech a odvětvích.

Důležité je si však uvědomit, že přes vysokou míru automatizace, robotizace, digitalizace, to bez lidí nepůjde. Jen budou na lidi kladeny jiné nároky.

Jste připraveni se změnit a změnit požadavky na své spolupracovníky?

Najdete mě

Tomáš Gřešek

lektor - konzultant - kouč at EDUWAY
Baví mě inspirovat a propojovat lidí a firmy na jejich cestě k trvalému rozvoji.
Tomáš Gřešek
Najdete mě
Tomáš Gřešek
Baví mě inspirovat a propojovat lidí a firmy na jejich cestě k trvalému rozvoji.

SMARTEEST+ CÍLE

➡️➡️Jak si stanovit v práci priority?

➡️➡️Jak nastavit cíle?

➡️➡️Jak delegovat úkoly?

➡️➡️➡️➡️Proč se úkoly neplní?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..